Výzkum: Společenský prospěch v Česku a regionu střední a východní Evropy

Podobně jako ostatní země v regionu střední a východní Evropy buduje Česká republika svou ekonomickou identitu od roku 1993. Rozvoji země dále pomohl vstup do Evropské unie v roce 2004. V České republice v současné době žije 10,5 milionu obyvatel a působí zde více než milion firem, z nichž většinu (1 027 516) tvoří mikropodniky (do 9 zaměstnanců).

Ekosystém sociálního dopadu v České republice a střední a východní Evropě

Sociálně-ekologická problematika se těší stále většímu zájmu nejen v České republice, ale v celém regionu střední a východní Evropy. V současné době přispívá na sociální účely 40 % české populace (v celém regionu střední a východní Evropy pak 47 %). Nejpůsobivější je však filantropický potenciál Česka, který činí 750 milionů eur ročně, což je o 340 milionů eur více než současná úroveň dárcovství. Takový je závěr zprávy „Uvolnění soukromého kapitálu pro společenský prospěch ve střední a východní Evropě“, která představuje komplexní analýzu výzkumu organizace Social Impact Alliance for Central & Eastern Europe (nezávislý apolitický think-tank) provedeného v letech 2020–2023 ve spolupráci s klíčovými zúčastněnými stranami a osobami s rozhodovací pravomocí v 11 zemích střední a východní Evropy: Bulharsku, České republice (za účasti strategických partnerů: Asociace společenské odpovědnosti (A-CSR) a advokátní kanceláře Dentons), Estonsku, Chorvatsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku. Zahrnuje také poznatky z Ukrajiny, neboť kontextem, katalyzátorem i hnací silou aktivit firem, investorů i jednotlivců v regionu byla probíhající válka.

„V uplynulých čtyřech letech jsme hledali odpovědi na otázku, co by se muselo změnit v oblasti práva, daní, osvěty nebo vzdělávání, aby soukromí vlastníci kapitálu účinněji nebo vyššími částkami podporovali sociální a environmentální záměry. Za tímto účelem jsme zjišťovali očekávání veřejnosti, a to i v České republice. Provedli jsme více než 7,5 tisíce rozhovorů s širokou veřejností a více než 230 odborných rozhovorů s klíčovými zúčastněnými stranami ze soukromého, veřejného a sociálního sektoru a akademické obce,“ uvedla zakladatelka organizace Social Impact Alliance for Central & Eastern Europe Anna Korzeniewska.

Nejvýznamnější trendy

Zpráva „Uvolnění soukromého kapitálu pro společenský prospěch ve střední a východní Evropě“ ukazuje, že jako občané střední a východní Evropy máme stále více kapitálu, zdrojů a ochoty angažovat se v sociálních otázkách – při správné motivaci bychom byli ochotni darovat téměř dvakrát více než dnes (až 5,5 miliardy eur oproti aktuálním 2,7 miliardy eur). – Na druhou stranu, ačkoli se již máme o co podělit a jsme stále více ochotni tak i učinit, společenská angažovanost stále nepředstavuje nedílnou součást našeho životního ani podnikatelského stylu, cituje výsledky průzkumu Anna Korzeniewska. Jak vysvětluje zakladatelka think-tanku, pomáháme spontánně, v důsledku emoční reakce na konkrétní situaci nebo krizi. Pouze polovina dárců uvádí pravidelné dárcovství (51 % ve střední a východní Evropě, 50 % v České republice).

Velmi důležitou roli v rámci finanční a nehmotné podpory hrají firmy (zejména v oblasti dobrovolnictví zaměstnanců nebo aktivit pro bono). V současné době jsou motivovány především vnějšími faktory (předpisy, očekávání mateřské společnosti, vznikající tlaky ze strany zákazníků a zaměstnanců). Protože lidé z praxe ne zcela rozumějí jazyku a terminologii předpisů, zejména těch, které se týkají nefinančního výkaznictví, mnoho společností činí pouze kroky nezbytné k tomu, aby zajistily soulad s předpisy. Poněkud jiná situace je u rodinných a menších firem, kde hrají důležitou rli společenské kontakty a osobní zkušenosti jejich vedoucích pracovníků. Tyto typy společností mají tendenci nezávisle podporovat věci, které jsou pro ně důležité, obvykle na místní úrovni.

O tom, jakou roli by měly firmy ve společnosti hrát, však začínají hovořit i sami obyvatelé střední a východní Evropy. Od společností ve finančním sektoru se očekává, že se budou zabývat otázkami chudoby, vzdělávání a celkového hospodářského růstu. Potravinářské společnosti a maloobchodní řetězce by měly klást větší důraz na boj proti hladu a na podporu odpovědné spotřeby, zatímco energetické a automobilové firmy by se měly zaměřit na otázky klimatu. Od technologických a IT společností se pak očekává, že budou stimulovat hospodářský růst a podporovat inovaci. Za zmínku stojí, že občané střední a východní Evropy oceňují společenskou angažovanost firem – 50 % obyvatel uvádí, že raději nakupuje výrobky od společensky odpovědných značek (v ČR 29 %), a 45 % je ochotno za ně zaplatit o něco více (v ČR 39 %).

Důležitou roli při osvětě hrají také média, která mohou svými aktivitami podporovat správné postoje, a veřejná správa, která utváří právní a daňový ekosystém a může podporovat žádoucí chování – například odměňováním společensky angažovaných firem, zvaním těchto firem na podnikatelské mise nebo vyhrazením některých výběrových řízení pro firmy, které splňují přísnější kritéria. „Strategie a míra otevřenosti veřejné správy vůči spolupráci se v jednotlivých zemích regionu liší. Některé země již zavedly specializované strategie a orgány pro dialog se zúčastněnými stranami, jiným ovšem předpisy a struktury, které by usměrňovaly a určovaly priority pro ostatní odvětví, stále chybí,“ říká Anna Korzeniewska.

Za zmínku stojí také rostoucí zájem o dopadové investování v regionu střední a východní Evropy, které je chápáno jako investiční strategie, jejímž cílem je generovat finanční výnosy a zároveň vytvářet pozitivní dopad. Tento trh je však silně orientován na zisk a rozhodovací kritéria se dosud nezměnila (klíčovým hodnoticím kritériem je stále potenciál zisku). Očekáváme-li, že se v regionu zvýší rozsah dopadového investování, musí být definice dopadu a způsoby jeho měření a vykazování mezi lidmi z praxe jasněji pochopeny, což vyžaduje určité standardy a nástroje. Mimoto je zapotřebí lepší nabídka ze strany start-upů a důležitým aspektem jsou rovněž státní pobídky, například daňové úlevy.

Klíčová role západních zemí

Zpráva „Uvolnění soukromého kapitálu pro společenský prospěch ve střední a východní Evropě“ ukazuje, že obyvatelé střední a východní Evropy nechtějí zůstat v rozvoji kultury dárcovství osamoceni. Podle 52 % občanů vyžaduje současná geopolitická situace podporu vyspělejších zemí, jako jsou USA, Spojené království nebo západní Evropa. Západní země poskytují přístup nejen ke kapitálu, ale také ke znalostem a vzdělání. To je důležité, protože chceme-li se posunout od reakce na krize, tedy způsobu jednání, který zjevně zesílil během pandemie covidu-19 a války na Ukrajině, ke strategické a dlouhodobé filantropii, neobejdeme se bez větší osvěty a využívání osvědčených postupů z vyspělejších trhů.

Podpory západních zemí si váží rovněž Ukrajina. „Celkové hodnocení zahraniční pomoci je velmi pozitivní. Až 74 % Ukrajinců ji hodnotí jako dobrou nebo velmi dobrou. Vnímání toho, kdo zemi v současnosti nejvíce podporuje, je jasné: Spojené státy, Spojené království a sousední země,“ uvádí zpráva. Ukrajinci se obávají, že delší trvání války by mohlo vést k poklesu zahraniční pomoci, a u informování o situaci na Ukrajině zdůrazňují zásadní roli zahraničních médií. Celých 84 % ukrajinských občanů se však domnívá, že zahraniční média by měla o válce na Ukrajině informovat více. 

„Určitě vám doporučuji, abyste si zprávu stáhli a zjistili tak, jaký druh podpory se od západních zemí očekává, zda jsou potřeby dobře pochopeny a řešeny a jak ukrajinští občané vnímají zahraniční angažovanost,“ dodává Anna Korzeniewska.

 

Zdroj: Tisková zpráva, Uvolnění soukromého kapitálu pro společenský prospěch v České republice a regionu střední a východní Evropy, Social Impact Alliance for Central & Eastern Europe