Darovat čas nestačí. Kdo hlídá záda dobrovolníkům?
22. 10. 2026
Páteční oběd, u kterého už nikdo nesedí sám. Výlet, na který se člověk po ztrátě zraku znovu odváží. Pravidelná návštěva, na kterou se senior těší celý týden. Tak vypadá dobrovolnictví zblízka. Nová zpráva z Prahy ukazuje, kolik lidí se do něj zapojuje a co všechno potřebují, aby mohli pomáhat dál.
V organizaci Nesedím sousedím vaří dobrovolníci každý pátek oběd pro seniory z okolí. Zpočátku u stolů seděli lidé, kteří se sotva znali. Dnes se jejich rozhovory těžko přerušují a potkávají se i mimo společné obědy.
Je to jeden z příběhů, které přináší nová publikace Dobrovolnictví v hlavním městě Praze. Podobných setkání se po městě odehrává mnohem víc. V dětských oddílech, nemocnicích, komunitních centrech i u někoho doma.
Podle údajů Českého statistického úřadu se ve druhé polovině roku 2023 věnovalo dobrovolnictví 261 100 Pražanů starších 15 let. Tedy každý čtvrtý. Praha tak převyšovala celorepublikový průměr 19,2 %. „Dobrovolnictví není okrajová volnočasová aktivita několika nadšenců,“ říká Pavel Mareš, zmocněnec Zastupitelstva hl. m. Prahy pro oblast dobrovolnictví, z jehož činnosti zpráva vzešla.
Půl milionu hodin pomoci
Do vlastního šetření se zapojilo 72 pražských organizací a organizačních jednotek. Za rok 2024 vykázaly přibližně 12 800 dobrovolníků a 570 500 hodin dobrovolnické práce. Při ocenění podle metodiky ČSÚ má tato práce hodnotu přibližně 134 milionů korun.
To je přitom pouze výsledek organizací zahrnutých do šetření, nikoli veškeré pomoci v hlavním městě. Část její hodnoty navíc žádná hodinová sazba nevystihne. Třeba když dobrovolníci organizace Okamžik pomohou člověku, který postupně ztrácí zrak, dál chodit na výlety, sportovat a vídat se s lidmi. Za odpracovanými hodinami tak jsou konkrétní vztahy. A možnost dál dělat věci, které má člověk rád.
Nadšení je začátek. Někdo ale musí hledat telefon
Než dobrovolník vyrazí na první návštěvu nebo převezme vedení dětského oddílu, čeká organizaci spousta práce. Najít správného člověka. Připravit ho. Domluvit podmínky, zajistit pojištění a být k dispozici, když se něco zkomplikuje.
„Dobrovolník samozřejmě nemá dostávat za svou práci mzdu. To ale neznamená, že dobrovolnictví nic nestojí,“ upozorňuje Jakub Fraj, předseda Rady dětí a mládeže hlavního města Prahy.
Účetnictví, školení nebo koordinace přitom často zůstávají na dalších dobrovolnících, kteří je řeší po večerech. Více než čtvrtina organizací v šetření nemá koordinátora dobrovolníků. A téměř tři čtvrtiny těch, které hodnotily podporu hlavního města, uvedly, že nepokrývá nebo spíše nepokrývá potřebné provozní a administrativní zázemí.
Bez něj se ale pomoc udržuje těžko. Dlouhodobí dobrovolníci tvořili ve sledovaných organizacích 69 % dobrovolníků, odvedli však 87 % všech hodin. Péče o lidi, kteří se vracejí, si tak zaslouží přinejmenším stejnou pozornost jako nábor nových tváří.
Pravidelná návštěva potřebuje víc než volné odpoledne
Zvlášť dobře je potřeba zázemí vidět u návštěv osamělých seniorů. Propojit dva lidi, kteří si budou rozumět, vyžaduje čas a citlivost. První schůzkou práce organizace nekončí.
„Dobrovolník nenahrazuje pečovatelku, zdravotní sestru ani sociálního pracovníka. Může ale seniorovi nabídnout něco, na co profesionální služby často nemají kapacitu: pravidelný čas, lidský kontakt a vztah,“ vysvětluje Kateřina Karbanová, ředitelka Letokruhu, který provozuje Regionální dobrovolnické centrum Praha.
Podle zprávy přitom v pražské dotační struktuře chybí specifický nástroj pro podporu programů, v nichž dobrovolníci pravidelně docházejí za seniory domů nebo do pobytových sociálních služeb. Autoři proto doporučují cílenou podporu těchto programů, lepší financování koordinace a odborného zázemí i jasnou odpovědnost za dobrovolnictví na úrovni města. Aby organizace věděly, na koho se obrátit, a měly z čeho svou práci dlouhodobě zajišťovat.
Letos můžete podpořit i to, co není na fotce
Pro Giving Tuesday je to dobrý podnět. Když se ptáme organizací, jak jim pomoci, můžeme se zajímat také o práci, která předchází samotnému dobrému skutku. Potřebují další ruce? Nebo spíš prostředky na člověka, který už přihlášené dobrovolníky připraví a bude se jim věnovat?
„Na fotce z dobrovolnické akce vidíme lidi, kteří přišli pomáhat. Už méně vidíme člověka, který s každým z nich mluvil, všechno připravil a bude tu pro ně i příště. Právě na takovou práci můžeme při Giving Tuesday přispět. Když organizaci pomůžeme postarat se o dobrovolníky, umožníme tím spoustu dalších dobrých skutků,“ říká Lucie Mádlová, ředitelka a zakladatelka Asociace společenské odpovědnosti, která Giving Tuesday do Česka přivedla a stále je zaštiťuje.
Až tedy budete 1. prosince právě na Giving Tuesday vybírat, koho letos podpoříte, zkuste se zeptat: Co potřebujete, aby u vás lidé mohli pomáhat i za rok? Odpověď možná nebude tak fotogenická jako společná výsadba nebo opravená klubovna. Pro další pomoc ale může být rozhodující. Na to upozorňuje celý Generosity Week, který startuje na Giving Tuesday a končí 5. prosince na Mezinárodní den dobrovolníků. Skvělá příležitost se zapojit, co myslíte?
-------
Foto: Unsplash.com a Petr Hricko pro Asociaci společenské odpovědnosti